Napijte se Burgundska a zažijte gurmánské nebe

Když se řekne Dijon, znalcům jídla po jazyku přeběhne štiplavá chuť zdejší značně pikantní hořčice. Neméně proslulá je ale oblast, která město této pálivé delikatesy obklopuje. Slavný kraj sýrů, vína a šneků. Burgundsko.

Na ploše 31 600 kilometru čtverečních se o tento krásný kousek země dělí něco přes milion obyvatel. Celý kraj se dělí na 4 sub-regiony, takzvané departmenty, fandové historie v něm mohou navštívit 263 dochovaných románských staveb a protéká jím 1200 kilometrů řek. To nejdůležitější ale protéká zcela jinde. 1,3 milionu hektolitrů vína, které se zde za rok vyprodukují, tvoří 3 % celkové roční výroby Francie.

Malá rozloha, velký vliv

Burgundsko je oproti ostatním vinařským oblastem o mnoho menší, ale mezi milovníky vína dominuje díky své půdě. Tzv. terroir je zde značně skloňovaným termínem a to zejména ve spojení s výše položenými viničními tratěmi, které nabízí vápencové podloží a prostor k pěstování Pinot Noir a Chardonnay. Z jiných odrůd se burgundské víno prakticky nevyrábí. Přes svou již zmíněnou malou rozlohu produkuje velká a známá známá vína. Dlouholetou konkurencí Burgundska je pak stejně proslulé Bordeaux a na téma, který region vyrábí lepší víno se vedou vášnivé debaty. Posouzení necháme na vás. Oba regiony mají podle nás na kontě skvělá vína. V současnosti máme v nabídce následující vína z Burgundska

Římané, mniši a buržoazie

Region se rozkládá od severního Auxerre po jižní Lyon. Nejslavnější oblastí je v Burgundsku bezpochyby Côte d’Or, což v překladu znamená zlaté svahy. Zlato zdejší vína nejenom často získávají na prestižních soutěžích, ale v dobách minulých také vydělávala šikovným obchodníkům. Když tehdejší Galii roku 51 před n. l. dobyli Římané, právě Burgundsko bylo jednou z prvních oblastí, kterou navštívili. I přes dochované nálezy keltských pokusů o pěstování vína, to byli opět Římané, kteří zdejší vinařství posunuli na další úroveň. Po nastartování agrikultury vinařské žezlo ale převzali duchovní představitelé.

Kolem roku 910 začala zlatá éra výroby vína, když se řád Benediktýnů zasadil o vybudování první vetší vinice. Roku 1098 se k nim přidali Cisterciáci, kteří už roku 1336 postavili největší zdí obehnaný vinohrad pojmenovaný Clos de Vougeot. Ve středověku se kvůli povaze terénu burgundské víno příliš nevyváželo a jediným možným spojením s okolním světem byly říční cesty, které zprostředkovávaly export na větší vzdálenosti. Celá produkce v období 14. a 15. století se nesla v silně uzavřené náladě, kdy rod z Valois nařídil striktní zákaz dovozu a vývozu vín, která nebyla burgundská. To značně napomohlo k rozpuku zdejšího vinařského průmyslu. 18. století posléze přineslo zvýšení kvality cest, což otevřelo brány k obchodu. V tu dobu šlo místním vinařům hlavně o zásobování lukrativního pařížského trhu, který představoval značnou výzvu. Toto období přineslo také rivalitu mezi Burgundskem a oblastí Champagne.

Dalším zlomem bylo v historii zdejšího vína připojení Burgundska ke království Francie. To znamenalo opad vlivu církve na produkci vína a rozprodání vinic tzv. buržoazii. Následující Velká francouzská revoluce roku 1789 roztrhala většinu konexí mezi vinicemi a téměř zašlapala zdejší průmysl do země. Za dob Napoleona III.  se povedlo zachovat nejcennější viniční tratě a blýskalo se na lepší časy. Roku 1855 vznikla na popud Napoleona III. slavná Bordeauxská klasifikace vín, která vyzdvihla důležitost burgundského a napomohla k nabytí opětovného vlivu.

Další rána však přišla v podobě ekonomické recese roku 1930 v závěsu s Druhou světovou válkou, která donutila vinaře své hospodářství opustit, a napáchala tak značné škody. Roku 1950 se situaci povedlo stabilizovat, a právě v tuto dobu vznikala paradoxně jedna z nejlepších burgundských vín. Následující roky se nesly v duchu rekultivace a zlepšování technik pěstování. Posledním milníkem bylo období mezi roky 1985 a 1995, které znamenalo vynaložení obrovského úsilí k vybudování celosvětově proslulé vinařské oblasti. Toto úsilí se vyplatilo a současná obliba zdejšího vína je toho důkazem.

Prestiž v každém hroznu

Celá vinařská oblast se dělí do sub-regionů (francouzsky department), která jsou synonymem pro precizní vinařskou práci a skvělá ročníková vína s vysokou hodnotou na trhu. Najdeme zde jak svěží a ovocná vína bílá, tak i švestková a aromatická vína červená.

Chateau de Pommard

Côte d’Or

Tento department je bezpochyby klenot Burgundska. Jedná se o o dvě oblasti (Côte d‘ Nuits a Côte d‘ Beaune) známé pod jedním souhrnným názvem. Tyto oblasti produkují ta nejdražší a nejprestižnější vína Francie. Zdejší vína jsou typická svou vůní a chutí po švestkách s tóny kouře a čokolády.

Nejznámější vinařství:

  • Romanée-Conti
  • Clos de Vougeot
  • La Tâche
  • Richebourg
  • Pommard

Chablis

Bílá vína byla ve Francii dlouhou dobu poměrně přehlíženým artiklem. Právě Chablis se ale zasadilo o to, aby tomu tak nebylo. Zdejší bílé si tak pomalu ale jistě vydobývá svou zaslouženou pozici. Zajímavostí je fakt, že časté mrazy na vinících nutí místní vinaře ke zvláštním taktikám pro záchranu révy. Někteří se snaží rostliny různými způsoby zahřívat a další je například kropí vodou, aby bobule chránili vzniklým ledem. Vína ze Chablis jsou ovocná a svěží – díky sklonu svahů mají totiž dostatek potřebného slunce.

Nejznámější vinařství:

  • Les Blanchots
  • Bougros
  • Les Clos
  • Les Grenoullies
  • Les Preses

Beaujolais

Na tuto oblast se kovaní a hrdí Burgunďané dívají poněkud s despektem. Kvalita zdejšího vína ale potvrzuje to, že se jedná o pouhé popichování pouze jako v případě Prahy a Brna. Najdeme zde totiž proslulé Beaujolais Nouveau, které třetí listopadový čtvrtek pravidelně vítáme v našich sklenicích. Vyrábí se z odrůdy Gamay a jedině takové má ve Francii povolení prodávat se hned po dokončení procesu kvašení.

Nejznámější vinařství:

  • Brouilly
  • Morgon
  • Chiroubles
  • Chénas

 

Napijte se Burgundska a zažijte gurmánské nebe