360-degrees3d-ico3daddalert-altalertarrow-2arrow-downarrow-patharrow-rightarrowbarrowbasketcalendarcardscart-pluscartcatalogchatcheck-altcheckclose-altclosecompareedit-iconemailfacebook-circlefacebook-filledfacebookfilterflag-cs_CZflag-en_US_backflag-en_USflag-pl_PLflag-sk_SKflash-onflashglobegoogle-circlegooglegopayheart-outlineheartheureka-circlehomehouseinstagramlinkedinloadinglogo-apeklogo-oldlogo-widemagnifieropineopackagepaymentspersonphoneplusquestion-mark-roundedquestion-mark-slimquestion-markquotesreceiptsearchselect-arrowsshipping-alt-2shipping-altshippingsocial-fbsocial-igsocial-insocial-twstar-circlestartrophytwitteruservivino
Logo

Nebbiolo a Sangiovese: Méně známé druhy červeného vína

červené víno Itálie

V dlouhé historii pěstování vína se objevují nové odrůdy, získávají na popularitě, šíří se do světa nebo naopak upadají do zapomnění. Neuvěřitelná rozmanitost kultivarů vinné révy jde ruku v ruce potřebě pěstitelů přinášet na trh nové chutě, vůně, odstíny, ale i bránit se škůdcům a vzdorovat nepřízni počasí. Koukněte se s námi na historii méně známých druhů červených vín z oblasti Itálie.

Některá vína jsou tak rozšířená, že je nemůžete minout – nápoje vyráběné z jejich plodů jsou všude od luxusních restaurací až po nabídky supermarketů. Jiné odrůdy jsou z různých důvodů vzácnější a jejich jména nezasáhla do obecného povědomí. Přesto se jejich příběhy často táhnou historií od pradávna.

Nebbiolo: Červené víno z mlžných konců Piemontu

Langhe je kopcovitá krajina na březích řeky Tanaro na severu Itálie. Zdejší svahy jsou rozděleny do pravidelných řad vinic, nicméně oblast je známá i pro svoje lanýže a sýry, které se s vínem často kombinují. V pozdním říjnu obvykle padne na lahnghské kopce hustá mlha a na několik dní panorama vinných rév schová. A právě mlha dala vzniknout názvu jedné z raritnějších odrůd červeného italského vína: Nebbiolu.

První zmínky o mlžném vínu pochází ze 13. století a pak se objevují s rostoucí frekvencí v dalších středověkých rukopisech. Svoje největší chvíle slávy nicméně zažily bobule tohoto italského vína v 18. století, kdy se angličtí kupci pod tlakem horšících se vztahů se sousední Francií rozhodli dovážet Nebbiolo z Piemontu přímo do Londýna. Kvůli mizernému dopravnímu spojení na londýnském trhu přesto odolaly odrůdy z Bordeaux, popularita Nebbiola ale rostla až do plísňové epidemie v polovině 19. století.

Obrovské plochy zničených vinic vedly řadu vinařů k přechodu na pěstování jiných odrůd vína a Nebbiolo se stáhlo z rozsáhlých italských vinic na několik málo procent Piemontu.

vinařská oblast laghe nebbiolo

Italská vína s dědictvím Nebbiola

Navzdory ztrátě části svého postavení patří Nebbiolo stále mezi důležité odrůdy italského vína a jeho bobule stojí za řadou více či méně známých vín. Mezi známější patří Barolo, které s pověstí jednoho z nejlepších italských vín dosáhlo až na titul „krále vín“. Mezi méně známými zmiňme alespoň vína Gattinara nebo Valtellina superiore.

Gattinara obsahuje minimálně 90 % Nebbiola a může být míchána s dalšími odrůdami. Svoje pevné místo mezi červenými italskými víny si vydobyla především svojí dlouhověkostí, díky které se v určitých etapách mohla popularitou měřit i s velikány, jako je Barolo nebo Barbaresco.

Minimálně devadesátiprocentní podíl Nebbiola musí splňovat i italské víno Valtellina superiore, spojené především s provincií Sondrio v Lombardii.

V Novare a Vercelli na severu Piedmontu dostalo Nebbiolo svůj místní název, Spanna, se kterým se také můžete setkat. Ze Spanny se obvykle vyrábějí lehčí, zemitější vína.

Historie vína boha Jupitera: Červené víno spojené se starým Římem

Rozšířenější než bobule Nebbiola je italské víno Sangiovese, přesto jeho jméno nezní za hranicemi Itálie příliš povědomě. Pokud jste ale někdy ochutnali Brunello di Montalcino nebo Rosso di Montalcino, vězte, že jste pili právě Sangiovese, které je jedinou povolenou odrůdou pro výrobu těchto vín. Jako příměs je pak nedílnou součástí i nesmírně proslulého italského vína Chianti a řady dalších červených vín.
Sangiovese dominuje regionu Toskánska a táhne se především v pruhu mezi Římem a Laziem. Jméno získalo podle své barvy z latinského sanguis Jovis, tj. krev Jupitera.

Ačkoli první zmínky o tomto vínu pochází až z 16. století, především kvůli jeho jménu – Jupiter byl římským bohem – se mu obvykle přisuzují kořeny sahající až do období Římské říše. Tradičně šlo o víno ceněné v různých příměsích, podle dobových zápisů připadalo ranně novověkým degustérům samotné jako příliš „kyselé“. Sangiovese v příměsích s jinými než italskými víny je známo pod souhrnným názvem supertoskánských vín.

Výše uvedená vína jsou úzce spjatá se svými italskými vinařskými regiony. Ačkoli za hranicemi Itálie jejich jména zní méně povědomě než notoricky známé odrůdy červených vín, ve svých oblastech hrají důležitou roli a mají za sebou působivou historii. Všechna zmíněná vína se nejenom stále pěstují, ale i archivují a v nabídce luxusních vín je můžete najít v různých lahvích a různých ročnících.

Výběrová vína. Ve vašem e-mailu.

1× měsíčně se těšte na doporučení, zajímavosti a výhodné nabídky pro váš archiv.

DĚKUJEME, VÍCE INFORMACÍ NAJDETE V E-MAILU.

Sdílet článek s přáteli