Slunce a půda: Jak vinařská oblast ovlivňuje chuť vína

Už jste se někdy setkali s trochu tajemným slovem terroir? Pokud ne, nalijte si sklenku oblíbeného vína a my vám prozradíme, co vše kromě odrůdy, sklizně a zrání mohlo mít vliv na jeho barvu, chuť i vůni. Ale pozor, názory na to, čím vším je ovlivněna charakteristika vín, se různí. Tak pojďme na to…

vinařská oblast půda

Víno ze čtyř elementů

Nejprve tedy slíbené vysvětlení výrazu terroir, na který jsme vás lákali v úvodu článku. Pro vinaře známý pojem v sobě zahrnuje mnoho aspektů a jeho výklad v několika větách proto není úplně jednoduchý, přesto se o něj pokusíme.

Terroir (z franc. terre – půda, země) je označením pro souhrn přírodních podmínek, ale i lidského vlivu na charakter vína z určité oblasti. Na jednotlivé složky toho komplexního systému a jejich skutečný dopad na vlastnosti vína panují různé názory. Pojďme si to tedy vše popsat ještě podrobněji:

  1. Podnebí: Do této škatulky můžeme zařadit jak mikroklima vinařské tratě, tak makroklima celého regionu. Jedná se o teplo, chlad, kolísání teplot, sluneční svit a jeho intenzitu, vítr, srážky, vlhkost, ale třeba také mlhy a další klimatické podmínky.
  2. Půda: V širším slova smyslu hovoříme o geologickém podloží vinice a z něho vyplývajících půdních podmínkách. Rozhodující může být chemické složení a fyzikální vlastnosti půdy: například typ hornin, obsah minerálů, prostupnost půdy pro kořeny, její schopnost zadržovat vodu a podobně.
  3. Terén: Zapomenout nemůžeme ani na topografické parametry vinice, mezi které patří její sklon, orientace vůči světovým stranám nebo nadmořská výška.
  4. Tradice: Pod souhrnným názvem „tradice“ se skrývají výrobní postupy, osobnost vinaře, ale i další lidské zásahy, které mohou ovlivnit například jednotlivé vinice. Právě zde se vedou časté diskuse, zda činnost člověka do terroir také zahrnovat. Např. rozdíl mezi klasickým a moderním přístupem výroby vína slavného italského vína Barolo.

 

Pěstování vína dvojím pohledem

O tom, že pro víno je terroir velmi důležité, jsou přesvědčeni například právě ve Francii, odkud tento termín pochází. Pro francouzská vína je tak místo vzniku nebo osobnost vinaře více vypovídající než odrůda. Ani v Čechách tomu nebylo kdysi jinak. Víno se u nás nazývalo podle lokality a až na přelomu 19. a 20. století zvítězilo označování podle odrůdy. K jejímu upřednostnění došlo v rekci na révokazovou kalamitu, kdy se začal klást důraz na odrůdovou čistotu.

Současný trend však vede k opětovnému návratu k historii a označování vín také podle místa původu. Že to má svůj smysl, si můžete vyzkoušet sami. Pokud totiž ochutnáte stejnou odrůdu a ročník vína, ale pokaždé z jiného vinařství, může se stát, že budou mít úplně jinou chuť. Různé odrůdy z jedné oblasti bude naopak pravděpodobně něco spojovat.

Zatímco někteří vinaři a milovníci vína jsou o zásadním vlivu půdy nebo podloží na chuť vína naprosto přesvědčeni, jiní znalci mohou podobné souvislosti v takovém rozsahu a důrazu spíše odmítat. Co si z toho vybrat? Víme, že vína zcela jistě reflektují přírodu vinařského regionu a my se můžeme stále vzdělávat v tom, jak a nakolik se to děje.

 

vinice půda

 

Co mají nejlepší vinařské oblasti společného?

Z různých vědeckých prací a odborných studií vyplývá několik poznatků, které nám říkají, kde a za jakých podmínek se bude vínu dařit. Obecně by se daly shrnout takto:

  • Nejlepší vinařské oblasti se nacházejí v místech, kde se podařilo vyvážit nebo minimalizovat nepříznivé klimatické extrémy (horko, chlad, mokro, sucho).
  • Velké teplotní rozdíly během dne a noci ale nemusí škodit. Zadržují kyseliny v hroznech a vína tím získají plnost a vyváženou ovocnou chuť.
  • Z hlediska topografie jsou nejlepší vinice na svazích, roviny nebo nížiny jsou také optimální, ale zase o něco méně.
  • Ideální druh půdy se mění v závislosti na pěstované odrůdě, pro každou je vhodné něco trochu jiného. Obecně se ale révě vinné daří ve vápencovitých půdách, odkud nejlépe čerpají svou chuť a vůni.
  • Ta nejlepší vína pocházejí obvykle z oblastí, kde se vysoké teploty vyvažují působením vody v podobě větších ploch – jako jsou moře, jezera či řeky – nebo tlumí nadmořskou výškou.
  • Vína ze zámořských teplých oblastí tak mohou mít například podobný malinový nádech s chutí marmelády.
  • Chladnější prostředí dává zase vzniknout velmi jemným a charakterním vínům.

Víte, že?

V České republice existuje označení VOC – Vína originální́ certifikace, které deklaruje, že dané hrozny pocházejí pouze z vybraných viničních tratí. V certifikačním systému je tak kladen důraz právě na region a jeho terroir, ve kterém se projevují typické chutě a vůně vína. Přečtěte si další zajímavosti o klasifikaci vín.

Objevte svět ročníkových archivních vín. Mnohdy tato vína v minulosti nepodléhala normám, které jsou platné až dnes. A právě proto je charakter archivních vín a jejich historie neobyčejně poutavá. Díky jejich stáři je jejich poznávání zajímavé a dobrodružné.

Slunce a půda: Jak vinařská oblast ovlivňuje chuť vína

Mohlo by vás zajímat...