360-degrees3d-ico3daddalert-altalertarrow-2arrow-downarrow-patharrow-rightarrowbarrowbasketcalendarcardscart-pluscartcatalogchatcheck-altcheckclose-altclosecompareedit-iconemailfacebook-circlefacebook-filledfacebookfilterflag-cs_CZflag-en_US_backflag-en_USflag-pl_PLflag-sk_SKflash-onflashglobegoogle-circlegooglegopayheart-outlineheartheureka-circlehomehouseinstagramlinkedinloadinglogo-apeklogo-oldlogo-widemagnifieropineopackagepaymentspersonphoneplusquestion-mark-roundedquestion-mark-slimquestion-markquotesreceiptsearchselect-arrowsshipping-alt-2shipping-altshippingsocial-fbsocial-igsocial-insocial-twstar-circlestartrophytwitteruservivino
Logo

4 fakta, která jste nevěděli o korku

Korek

Který milovník vína by si neužíval rituál s vývrtkou a typický zvuk při vytáhnutí zátky z hrdla lahve? Korek je navíc jedním z nejdůležitějších faktorů pro zdárné zrání i uchování vína. V dnešním článku se dozvíte, co jste o korku nejspíš netušili.

1. Korek může být o hodně starší než samotné víno

Korek je historicky prvním typem uzávěru vín, přesto doposud zůstal nepřekonán. Vděčí za to svým jedinečným vlastnostem – je nepropustný, stlačitelný a pružný. Vyráběn je z kůry korkového dubu Quercus suber. Původní kůra těchto stromů se pro účely výroby zátky nehodí, a proto je nejprve odstraněna pomocí speciální sekyrky. Poté se nechává znovu dorůst. Tato fáze může přitom v případě nejkvalitnějších korků klidně trvat až 30 let. Po oloupání se kůra 6 měsíců suší a následně sterilizuje ve vodní lázni.

Říkáte si, nač tolik času a práce? Vedle teploty, vlhkosti či světelných podmínek hraje správně zvolená zátka při zrání vína prim. Je elementem, do kterého se investovat zkrátka vyplatí.

Zajímavost: Nejvýznamnějším producentem je Portugalsko. Pyšní se 50 % světové produkce korkových zátek.

korkové duby v Portugalsku
Korky se vyrábí z kůry korkového dubu.

2. Není korek jako korek: Poznejte jeho různé podoby

Určitě jste se setkali s různými typy korkového uzávěru. Jaký je ale mezi jednotlivými druhy vlastně rozdíl? Čtěte dále – zjistíte, že poměrně zásadní.

Celokorková zátka je vyrobena z nejkvalitnější vnitřní vrstvy jednoho kusu korku. Finální výsek je vyčištěn a povrchově upraven. Ty nejlepší (a nejdražší) zátky jsou vyráběny ručně. Kvalitu korku určuje počet letokruhů, tzv. „hustota“. Používají se zejména pro kvalitní vína s archivačním potenciálem.

Aglomerovaný korek je vytvořen z odpadu, který vzniká při výrobě přírodního korku. Výseky odpadního korku jsou rozdrceny a smíchány s pojivem (tím může být pryskyřice, ale i syntetické lepidlo). Směs je lisována do válečku, který je následně rozkrájen na požadovanou délku výsledného korku. Lisovaný korek se hodí spíše pro stolní vína, neurčená k delšímu skladování.

Kolmatovaný korek je z důvodu přílišné poréznosti ještě dále upraven: Póry jsou utěsněny korkovým prachem a lepidlem. Tím je zamezeno tomu, aby se korek rozdrolil při otevírání lahve. Paradoxně vzhled takové zátky působí elegantněji, než jak je tomu v případě 100% korkové zátky. Kolmatované korky se hodí pouze ke krátkodobému skladování vína. Je to proto, že může dojít k uvolňování korkového prachu do vína.

Kolmatované korky se hodí ke krátkodobému skladování vína.
Kolmatovaný korek sice vypadá elegantně, hodí se ale jen ke krátkodobému skladování vína.

3. Korek se nemusí hodit pro všechna vína

V odborných kruzích se vedou vášnivé debaty ohledně vhodnosti použití šroubovacího uzávěru. Vína se šroubovacím uzávěrem jsou obecně vnímána jako ta levnější, méně kvalitní. Nemusí to tak ale nutně být. Tyto uzávěry mají schopnost zachovat svěžest vína, což oceníte zejména v případě mladých vín. Zašroubované víno je vhodné skladovat maximálně 10 let (některé zdroje ale uvádějí i 20), a to i ve svislé poloze.

Naopak v případě archivních vín je vhodné spolehnout se na korek. Díky němu může víno v lahvi dýchat a pomalu, dlouhodobě zrát. Lahev s archivním vínem mějte uloženou ve vodorovné poloze, aby byl korek stále namočený. Zajímá vás, jaké další podmínky pro uchování starého vína je ještě třeba dodržet? Přečtěte si náš článek o skladování archivního vína.

Jistě budete souhlasit, že pro šumivá vína se šroubovací uzávěr rovněž nehodí – co by to bylo za silvestrovskou oslavu bez bouchnutí šampaňského?

4. Víte, co je to „korkovitost“?

Víno může být znehodnoceno přítomností chemické sloučeniny s názvem 2, 4, 6 trichloroanisol (TCA). Do vína se sice nejčastěji dostane kvůli narušené spodní straně korku, někdy ale může být na vině čistě nevhodné skladování zátky (například na dřevěných paletách). Intenzita napadení vína TCA bývá různá. Odlišná je vůči TCA i citlivost konzumentů.

Vadu často odhalíte už po vytažení korku z lahve. Správně byste měli cítit lehké aroma vína (nebo nic), pokud k němu přičichnete. Pakliže cítíte korkovinu, je to špatně. V některých případech však nemusíte vadu odhalit čichem, ale až při ochutnání vína. Víno bude mdlé nebo bude cítit zatuchlinou – neuspokojivý chuťový prožitek vás jednoduše nenechá na pochybách. Odhalte v samostatném článku další způsoby, jak poznat zkažené víno.

Otevírání korkové zátky
Korek se při otevírání může drolit.

V případě otevírání starých vín se může korek rozdrolit do lahve. Jeho bezproblémové vytažení zajistí speciální planžetový otvírák. Vyzkoušíte ho na archivním vínu z naší nabídky?

Výběrová vína. Ve vašem e-mailu.

1× měsíčně se těšte na doporučení, zajímavosti a výhodné nabídky pro váš archiv.

DĚKUJEME, VÍCE INFORMACÍ NAJDETE V E-MAILU.

Sdílet článek s přáteli